Další články‎ > ‎

32- nebo 64-bit

přidáno: 7. 11. 2014 14:07, autor: Martin Jirsák
Cubase může na obou platformách běžet v 32- i 64-bit, pokud je operační systém 64-bitový. Ve 32-bitovém operačním systému může Cubase pochopitelně běžet pouze jako 32-bitová.

V 64-bitových Windows je možné nainstalovat de facto dvě nezávislé aplikace Cubase s tím, že jedna Cubase je 32-bit a druhá 64-bit. Tak je možné využívat obou variant a mezi jednotlivými 32- vs 64-bit verzemi se snadno přepínat. Obě verze se ve Windows také jako samostatné aplikace zobrazují. Tedy třeba na ploše máme ikony Cubase 7 (ta je 64-bit) a Cubase 7 32-bit. Zda chceme instalovat 32- nebo 64-bitovou verzi, se volí na začátku samotného procesu instalace.

V operačním systému Mac OS X je situace poněkud jiná. Zde je nainstalována Cubase pouze jednou. Cubase je v počítači nainstalována pouze jednou. Mezi 32- a 64-bit se přepíná pomocí přepínače, který lze najít v Get Information (získat informace) po kliknutí pravým tlačítkem myši (nebo Ctrl+klik levým tlačítkem myši) na ikonu aplikace (ve složce Applications) a volbou ze zobrazeného kontextového menu. I zde je tedy možné rychle přepínat mezi 32- a 64-bitovou verzí Cubase.

Je potřeba dávat pozor na to, že každá z 32- a 64-bitových verzí Cubase mohou mít jiná nastavení. Důležité je především nastavení cesty k plug-inům, tedy místu, kde jsou uloženy DLL soubory jednotlivých plu-inů. Důležité je to proto, že v 64-bitové verzi Cubase je potřeba nasměrovat Cubase na složku, kde jsou 64-bitové plug-iny, abychom plně využili právě oněch 64-bit.

Proč 64-bit?
64-bitová Cubase, stejně jako jakákoliv jiná 64-bitová aplikace, může využít mnohem více paměti RAM, než 32-bitová verze Cubase. Zatímco 32-bitová Cubase umí využít maximálně 2GB RAM (ve Windows XP 32-bit) nebo 3GB RAM (ve Windows Vista 32-bit nebo Windows 7/8 32-bit, či Mac OS X), 64-bitová Cubase (nebo jakákoliv aplikace) může v 64-bitovém operačním systému (tedy Windows XP/Vista/7/8 64-bit nebo Mac OS X; ale pozor: Cubase 7 by měla běžet pouze na Windows 7 nebo Windows 8, nikoliv starších!!!) může využívat mnohem více paměti RAM (až několik milionů terabytů).

K čemu je dobré tolik RAM
Velké množství RAM uživatel využije především v případě, že používá virtuální nástroje s velkou (až obrovskou) zvukovou knihovnou, která je nástrojem využívána. Typickým příkladem jsou například nástroje Native Instruments Kontakt, Spectrasonics Omnisphere, EastWest (cokoliv postavené na enginu Play), Vienna Symphonic Library (jakákoliv zvuková knihovna symfonických nástrojů). Všechny tyto virtuální nástroje mají obrovské zvukové knihovny a dochází k velkým přenosům dat. Vždy je lepší načítat data přímo z paměti RAM, než z pevného disku, protože tento přenos dat z paměti RAM je výrazně rychlejší. Proto je dobré když má obrovská zvuková knihovna možnost načíst si co největší množství dat právě do paměti RAM. Odezva nástroje je potom mnohem rychlejší.

Toto pravidlo neplatí pouze pro použití jednoho nástroje, ale i v případě, kdy použijeme velké množství nástrojů nebo efektů (jsou i efekty, které potřebují ukládat hodně dat do paměti RAM – například konvoluční reverby nebo podrobné simulace analogových zařízení), třeba i s menšími nároky na paměti RAM pro každý jeden nástroj a efekt. Všechny virtuální nástroje a efekty v projektu Cubase sdílejí jednu stejnou paměť RAM, tedy ve 32-bitové Cubase pouze 2- respektive 3GB RAM. To někdy nemusí stačit. V takovém případě je vhodné použít 64-bitovou Cubase v 64-bitovém operačním systému.

V operačním systému Mac OS X je situace trošku jiná (lepší) než ve Windows. V Mac OS X totiž aplikace mohou využívat jistého virtuálního serveru v Mac OS X. Tento virtuální server má dvě výhody. Jednak je tento server vždy 64-bitový (a to i v případě, že Cubase běží ve 32-bitech) a lze tedy využívat v podstatě libovolné množství paměti RAM (stejně, jako by Cubase běžela v 64-bitech). A jednak tento 64-bitový virtuální server je externí aplikací mimo Cubase a využívá tedy jinou část paměti RAM. 32-bitová Cubase tedy využívá své 3GB RAM pro svůj chod a pro všechny ostatní 32-bitové plug-iny, které běží uvnitř Cubase, zatímco virtuální server využívá další RAMku pro své výpočty. V tomto případě se tedy rozhodně vyplatí mít v počítači více RAMky, klidně 8GB i více.

V aplikacích, virtuálních nástrojích, obvykle nebývá od výrobce nastaveno, aby nástroje používaly tyto virtuální servery. Osobně to ale v současnosti považuji za nejlepší variantu vzhledem ke všem okolnostem okolo 32- vs 64-bit. Aktivace virtuálního serveru lze obvykle najít někde v nastavení (Settings) daného virtuálního nástroje.

32-bitové plug-iny v 64-bitové Cubase
Bohužel, zdaleka ne všechny plug-iny všech výrobců jsou již dnes 64-bitové. Pro přechod na 64-bitovou verzi je nutné virtuální nástroj aktualizovat. Tyto aktualizace jsou buď zdarma a nebo placené (třeba sloučené s dalšími novými vlastnostmi). To záleží na konkrétním výrobci. Zdá se, že u některých výrobců se 64-bitových verzí plug-inů ještě dlouho nedočkáme. Takovým příkladem je firma Waves, která se zatím 64-bitové technologii vehementně brání a dokonce i nové plug-iny dosud 64-bitové nejsou. Druhou kategorií jsou starší plug-iny, které updatované již nikdy nebudou. Buď mají modernějšího nástupce plug-inu a nebo již mohl třeba výrobce zaniknout nebo se o své produkty nestará (to může být případ zejména free plug-inů, které jsou volně ke stažení a někdo je programuje pouze pro své potěšení nebo jako podporu a "reklamu" na své jiné produkty).

Nastávají tedy situace, kdy jsme prostě nuceni použít v 64-bitové Cubase 32-bitový plug-in. Tento stav je v Cubase řešen pomocí tzv. VST Bridge. Ten přemostí 32-bitový plug-in do 64-bitové verze. Bohužel tento přechod nemusí být vždy jednoduchý a tedy spolehlivý. Stává se, že některé 32-bitové plug-iny s VST Bridge prostě nespolupracují a v 64-bitové Cubase tedy tyto plug-iny nelze používat. Nejčastěji se to projeví celým pádem Cubase.

Alternativou je například jakýsi jBridge. Jedná se ale vlastně o neautorizovaný (skoro bych řekl až hackerský) zásah do Cubase, který s sebou může přinést další problémy.

I v případě, kdy 32-bitový plug-in v 64-bitové Cubase bez problémů chodí přes VST Bridge, je práce s ním poněkud omezená. Jednotlivé plug-iny jsou ještě v dalším okně, může být problém se zobrazením a nebo velikostí okna, nemusí fungovat automatizace nebo další funkce. Proto je dobré, pokud to jen jde, využívat v 64-bitové verzi Cubase právě 64-bitové plug-iny.

Praxe
Používat tedy 32- nebo 64-bitovou Cubase? Z výše uvedeného vyplývá, že v určitých případech může být dobré obě verze střídat. V každém případě je tedy vhodné použít 64-bitový operační systém (tedy Windows 8 64-bit; u Mac OS X už je 64-bit samozřejmost).

V operačním systému Mac OS X je tedy situace jednodušší. Lze používat pouze 32-bitovou Cubase, tím mít zaručený bezproblémový chod i 32-bitových plug-inů a obrovské zvukové knihovny řešit pomocí 64-bitového virtuálního serveru, jak jsem uvedl výše, ovšem jen v případě, kdy daná aplikace umožňuje práci s virtuálním serverem.

Ve Windows je situace složitější a proto bývá praxe taková, že si uživatelé nejdříve připraví zvukový materiál v 64-bitové verzi Cubase z virtuálních nástrojů, které jsou 64-bitové a využijí hodně paměti RAM. Tento materiál ze 64-bitové Cubase vyexportují jako běžná zvuková data. Následně otevřou 32-bitovou Cubase, kam data již jako zvuk importují a v této 32-bitové verzi míchají a využívají další 32-bitové plug-iny. Problém nastává, když je potřeba vrátit se k původnímu materiálu, vzniknuvšímu v 64-bitové verzi Cubase a požadavku na úpravu tohoto materiálu. Opět je nutné spustit 64-bitovou Cubase, materiál upravit a znovu vyexportovat. Je to poněkud zdlouhavý a nepraktický pracovní postup, ale ve výsledku se ukazuje jako nejlepší s využitím výhod 32- i 64-bitové Cubase v každé z nich.

Posledním možným řešením je použít aplikaci dalšího výrobce. Vienna Symphonic Library je tvůrcem software Vienna Ensemble Pro. Tento software běží ve Windows i Mac a chová se také jako externí hostitelská aplikace, běžící na virtuálním serveru (a to jak 32- nebo 64-bitovém, dokonce mohou v 64-bitovém operačním systému běžet oba servery vedle sebe a nebo dokonce více serverů). Signálová cesta pak vede z MIDI dat do tohoto virtuálního serveru, kde je virtuální nástroj a případně další efekty. Z něj jdou potom již hotová vygenerovaná zvuková data zpět do Cubase. De facto do systému příbyde další mix (jeden je v Cubase, druhý je ve Vienna Ensemble Pro) a jednoduchost systému se může zhoršit. V podstatě má smysl použít především 64-bitový server Vienna Ensemble Pro, právě pro 64-bitové virtuální nástroje. Cubase pak běží ve 32-bitech. Ale teoreticky má smysl využít i 32-bitový server, pokud by se 32-bitová Cubase přehltila a potřebovali bychom více RAMky. Servery opět s Cubase RAMku nesdílí.

Zajímavá je potom taková možnost, že server Vienna Ensemble Pro běží na úplně jiném počítači, který je v síti. Pak se využívá také úplně jiný procesor (a vlastně celý druhý počítač) pro výpočty na virtuálních nástrojích, než pro Cubase. Latence (zpoždění) je v podstatě minimální. V reálném čase se na to hrát nedá, ale v okamžiku editace nebo mixu je takový systém pohodlně použitelný a uživatel žádné omezení v podobě zpoždění nepociťuje.

Padlo již omezení 64-bitové Cubase (ale i ostatních DAW a hudebních aplikací) v podobě absence ReWire, tedy protokolu pro komunikaci mezi dvěma hudebními aplikacemi, současně běžícími na jednom počítači – například DAW Cubase a notátoru Sibelius nebo dvou DAW (Cubase a Logic), Cubase a ReBirth a nebo Cubase a Ableton Live. Dnes už je i ReWire v 64-bitové verzi a většina aplikací (stejně jako samozřejmě Cubase) jej již také podporuje.

Osobně používám variantu vícero počítačů s Vienna Ensemble Pro. Cubase běží 32-bitově a mám tak zaručenou 100% zpětnou kompatibilitu i se starším hardwarem. Na druhém počítači běží dva servery Vienna Ensemble Pro: 32-bitový (dnes jej už v podstatě nevyužívám, protože všechny plug-iny, které dnes používám, jsou již 64-bitové) a 64-bitový. Mám tak naprostou svobodu. V případě použití pouze jednoho počítače ale už používám vždy 64-bitovou verzi.
Comments